Průvodce zhotovováním
vlastní rukojeti
Míření a spouštění jsou skutečnými
základy střelby z pistole. Tyto základy mají mnoho podkategorií. Jedenou z
podkategorií míření je rukojeť. Tento článek ukazuje, na co se zaměřit při
úpravách rukojeti. Většina lidí, když na poprvé drží pistoli, uchopí rukojeť
velmi silně. Prostřednictvím dobře padnoucí rukojetí lze získat nějaké body
navíc, ale ne tolik jako intenzivním, dlouhodobým tréninkem, zaměřeným na ostrá
mířidla a na dokonalé plynulé spouštění. Je důležité si nejdříve dobře osvojit
spouštění a míření, ještě před tím, než se pustíte do úprav rukojeti. Když už
pro nic jiného, tak protože zvládnutou střeleckou technikou, tj. mířením a
spouštěním, lze získat mnohem více bodů než prostřednictvím dokonalé rukojeti.
S moderní, kvalitní vzduchovou pistolí,
např. Steyer, Morini, Hammerli, Anshutz, Feinwerkbau atd., si můžete koupit i
rukojeť o velikosti odpovídající vaší ruce, která bude vyžadovat minimum
potřebných úprav, eventuálně žádné. Tyto rukojeti mívají již hotové základní
tvarové linie a rozměry, tzn. přizpůsobené rozměry pro běžnou velikost průměrné
ruky. Obvyklé jsou dodávány 3 velikosti L, M, S (Large, Medium, Small). Někteří
lidé neustále hledají zlatou hůlku, kterou by mávli a očarovali tak svojí
pistoli, aby střílela 600. Za tuto zlatou hůlku často považují dokonale
padnoucí rukojeť, ale… S perfektní, dokonale padnoucí rukojetí se nedá
dosáhnout 600, pokud současně s tím není zvládnuto dokonalé zamíření a
plynulé spouštění. Takže první věcí, kterou by měl začínající střelec nechat
v začátku na pokoji, je rukojeť a nesnažit si ji upravit. Je více než
pravděpodobné, že jeho špatné rány budou výsledkem nepozorného míření a chyb
při spouštění, než pocházet od špatně sedící rukojeti. Dobré zásahy mohou být
dosaženy i se špatnou rukojetí při správném míření a spouštění, nikdy však
nebudete mít vysoké bodové výsledky s dokonalou rukojetí a nedostatečném míření
a spouštění.
Pokud již
budete mít za sebou několik měsíců strávených střelbou z pistole a při tom
jste si dokázali osvojit správné návyky, tedy upevnit základy střelby z
pistole, pravděpodobně již budete schopni a na dostatečné úrovni těžit
z výhod dokonale padnoucí rukojeti, pak se vám nabízí několik možností,
jak si optimálně přizpůsobit či zhotovit rukojeť. Nejlepší a nejsnazší způsob
je navštívit profesionálního výrobce rukojetí a nechat si rukojeť udělat na
míru. Cena v tomto případě bude asi největší překážkou pro většinu lidí,
pořídit si takovou rukojeť. Tyto rukojeti bývají dobré, ale mějte na paměti, že
způsob, jakým budete držet pistoli u výrobce rukojeti, nemusí být stejný, jakým
budete držet pistoli, když se dostanete domů nebo při střelecké soutěži. Už
mnoho lidí tak získalo na zakázku vyrobenou rukojeť jen proto, aby po návratu
domů zjistili, že mají pocit, jako by rukojeť byla vyrobena pro někoho jiného.
Jedna z hlavních příčin je ta, že vaše ruka se během dne zvětšuje a zmenšuje,
takže je velmi nepravděpodobné až nemožné, aby jste měli dokonale stále stejně
padnoucí rukojeť každý den. Vždy budou existovat a neustále probíhat malé změny
a ty budete či ani nebudete pociťovat. Vryjte si do paměti, že uchopení
rukojeti není a nebude nikdy dokonalé, s výjimkou dne přizpůsobení a žádný
další den již nemohou nastat naprosto stejné podmínky. Takže vytvořte či
vybírejte svojí rukojeť tak, aby vám tolerovala předpokládané běžné zvětšování
a zmenšování ruky, tj. s odpovídající vůlí. Tato vůle může být 2 až 3 mm.
Druhou
možností, jak se dostat k dobře padnoucí rukojeti, je koupit si pistoli
s ergonomickou rukojetí nebo si koupit náhradní, novou ergonomickou
rukojeť pro pistoli, u níž už byla rukojeť předchozími úpravami znehodnocena.
Pak je potřeba mít někoho s potřebnými znalostmi a zkušenostmi s úpravami
rukojeti, někoho, kdo poradí a pomůže. Největším problémem bývá někoho najít,
aby skutečně měl potřebné znalosti a dovednosti takovouto práci pořádně udělat.
Poslední a
nejpravděpodobnější způsob úpravy rukojeti je zkusit si rukojeť upravit
svépomocí či zhotovit si celou rukojeť sám. To může být a asi bývá nejschůdnější cestou pro většinu střelců z
důvodu nákladů, času a znalostí. Pokud se vám nepodaří vyhledat zkušeného
člověka s potřebnými znalostmi, pak budete velmi pravděpodobně odsouzeni k
tomu pokazit svojí rukojeť, což se vám také může zdařit i za pomoci kolegy - postřelovače ze střelnice, který si
myslí, že ví všechno. Tento článek dává možnost získat potřebné informace pro
zhotovení či přizpůsobení rukojeti svépomocí. Jeho cílem je naznačit směr
v důležitých věcech a zásadách spojených s úpravami rukojeti.
Provedení rukojetí od různých výrobců se nezřídka liší. Rukojeti od Vitarba
vypadají jinak než od Moriniho a obě provedení jsou odlišné od rukojetí
Hoffmana či Maennla, přesto ale základní klíčové linie jsou vždy stejné. Následující
myšlenky jsou založeny na zkušenostech, hledání, střelbě a na zkušenostech
s rozličnými rukojeťmi. Výroba rukojetí je více uměním než vědou a
s následujícími doporučeními se k tomuto umění můžete zkusit
přiblížit. Neexistuje předem daný, pevný soubor pravidel, která byste měli
dodržovat, každá ruka i rukojeť jsou více či méně odlišné, ale existují
pravidla, která jsou stejná pro všechny rukojeti - uchopení. Libovolná,
vzduchová, rychlopalná, velkorážní, standardní a sportovní pistole mají stejné
linie a tvary, přestože jejich rukojeti jsou navzájem vzhledově odlišné.
Některé dále použité pojmy nemusí být stejné s těmi, které jste dosud
používali nebo znali, mohou se lišit i v kontextu toho, že každý výrobce
rukojetí používá jiné názvy.
Účelem
ergonomické rukojeti je poskytnout co nejvíce plochy k dotyku
s povrchem ruky, přitom by neměly vznikat žádné prázdné kapsy mezi
rukojetí a rukou. Mezi prostorově napjatou (stisknutou) rukou a povrchem
rukojeti vznikají síly a ty umožňují pevné uchopení rukojeti aniž by bylo nutné
při stisku vynakládat nadměrnou sílu. Ergonomické anatomické rukojeti nemusejí
být drženy tak tvrdě jako tradiční pistolové rukojeti (například Ruger Mark
II). K úpravě rukojeti vám postačí následující prostředky a nástroje, nějaký vhodný lepící tmel (např. Bondo,
Morini grip tmel) a ruční ohebná bruska (Dremel) s brusnou hlavou.
S úpravami zkuste začít na rukojeti, která již tvarem odpovídá či se blíží
prostoru vaší volně sevřené ruky. To proto, že nejste profesionálním výrobcem
rukojetí a bude to jen mírná úprava stávajícího tvaru nikoli zhotovení celé
rukojeti. Zhotovení kompletní nové rukojeti je velmi náročná práce, kterou
zvládnou napoprvé obvykle jen velmi talentovaní a zkušení řemeslníci. Když
zasahujete do rukojeti, mějte na paměti, že ji současně měníte. Každý úběr či
přídavek bude vyvolávat pocit, že se něco změnilo. Je proto velmi důležité,
aby jste při úpravách usazovali rukojeť do ruky pokaždé stejně, pokud možno
ve stejnou dobu, správným způsobem a co je velmi důležité, při dodržení všech
zásad bezpečnosti střelby z pistole. Doporučovaný způsob je nestřílející rukou
sevřít pistoli kolem hlavně. Poté vtlačíte zadní část rukojeti do mezery mezi
palec a ukazováček střílející ruky. Následně usaďte spodní hranu ruky na spodní
opěře. Pak ustavte střední kulovitý výběžek rukojeti, (jestliže máte střední
část dlaně ve tvaru kulovité prohlubně, měl by se kulovitý výběžek zapadnout
v nejhlubším místě dlaně). Pak usaďte rýhu mezi dlaní a prsty a následně
přiložte prsty (do drážek, pokud je využíváte). A konečně přiložte prst na
spoušť. Síla sevření musí vždy vycházet zepředu směrem dozadu, jen tak lze
zabránit divokým, nahodilým ranám a dosáhnout optimální klidné a přirozené
polohy pistole v ruce při mířené střelbě.
Aby bylo možné dobře ovládat takovýto způsob sevření rukojeti při
střelbě, musí být střední články úchopových prstů umístěny přímo pod lučíkem
spouště, kolmo k ose hlavně a mezera ruky mezi palcem a ukazovákem velmi
dobře usazena pod středem hledí. Pokud budeme dodržovat při uchopení výše
uvedený postup, měli bychom dosáhnout stále stejného, opakovatelného usazení
pistole v ruce. Mějte na paměti, že pouze u libovolné pistole nejsou žádná
omezující pravidla pro tvar či přídavky na rukojeti. Po každé úpravě rukojeti
se musíte ujistit, že upravená rukojeť stále vyhovuje pravidlům ISSF.
1. Nastavte sklon rukojeti
Dáváte přednost více postavené rukojeti
nebo více skloněné? To musí být rozhodnuto ještě dříve, než začnete odebírat
nebo přidávat materiál rukojeti. Např. FAS má velký sklon. Rukojeť u Walther má
rukojeť více postavenou. U mnoha pistolí se sklon rukojeti dá nastavovat a
měnit.
2. Nastavte stranové natočení rukojeti
Při doporučovaném způsobu sladění natočení a zamíření musí
předloktí vytvářet základnu pro tvar písmene Y, s palcem symetricky
opřeným z jedné strany oproti prstům z druhé strany Y. Tím umožníme ose
hlavně, aby doslova stala přímým a dokonalým prodloužením celé paže. Veškerý
účinek zpětného rázu bude pak vstřebáván tělem a odskok ústí hlavně bude
minimalizován. Někteří lidé, vzhledem k délce svých prstů nebo s problémy se zápěstím nebo s
předchozími návyky, musí rukojeť držet více ze strany s palcem
vystupujícím až pod úhlem 45°. První a doporučovaný způsob je rozhodně
vhodnější a snazší. Druhý uváděný způsob natočení ruky je také možný, ale vytvoření dobře padnoucí rukojeti může
být v tomto případě mnohem obtížnější.
3. Nastavte opěru sedla mezi palcem a ukazovákem
V tomto místě je nejlepší, aby ruka zasahovala do
rukojeti co nejhlouběji a co nejvýše. Bylo by optimální, kdyby šlo nalepit hledí
přímo na hřbet ruky. Osa hlavně by měla být co nejníže, protože pak se síla
zpětného rázu přenáší do celého těla a nedochází k nadměrnému vychýlení v
zápěstí a nedochází ke ztrátě zamíření. Měli byste se snažit posunout ruku co
nejdál dopředu, do pistole, aby výstřel nepůsobil příliš velký odskok u ústí
hlavně.
4. Nastavte opěru spodní malíkové hrany dlaně
Opěra musí být pohodlná, ale ne příliš
těsná (ponechte dostatek prostoru pro expanzi). V této fázi se musíte
rozhodnout, zda bude opěra pevná nebo stavitelná, pohyblivá. Pevné opěry jsou
vhodné pro otevřené rukojeti, kde má ruka ještě dostatek volného prostoru pro
expanzi. Libovolná pistole, u které rukojeť obepíná celou ruku, by měla ruce
umožnit expanzi stavitelnou rukojetí. U nestavitelné rukojeti je snazší
vyplnění prázdných míst a dosáhnout tak zvýšení povrchového kontaktu. Pro
zpevnění rukojeti můžete provrtat otvory opěrou do těla hlavní rukojeti, do
nich pak vložit a zalepit, např. epoxidovým lepidlem, zpevňující kolíky
z pevného materiálu. Pak už jen stačí opěru přitáhnout důkladně šrouby a
ta se pak již nikdy nepohne. Tohle se obvykle dělá až při dokončení rukojeti
včetně zatmelení případných prasklin rukojeti.
5. Zhotovte žlábek pro palec
Palec by měl ležet přirozeně a volně po celé délce žlábku.
Palec by neměl působit nadměrným tlakem, protože to by mohlo posouvat zásahy
zleva doprava. Je důležité vyhledat polohu, která umožní palci pohodlně se
usadit na opěře po celé délce žlábku. Zda přitom palec bude směřovat nahoru či
dolů je individuální. Čím více se palec bude vybočovat od žlábku, tím budete
mít větší tendenci s takovouto rukojetí dávat zásahy odchýlené vpravo nebo
vlevo.
6. Nastavení kulovité opěry středu dlaně
Kulovitá opěra středu dlaně by měla
zapadnout do dlaně v její nejhlubší části. To se vám může podařit až po
řadě pokusů a omylů a patrně s tím strávíte poněkud více času. Dobrým
způsobem jak zjistit, kam umístit na rukojeti kulovitou opěru středu dlaně, je
vystřílet nejméně 40 ran bez vyndávání ruky z rukojeti. Když si pak prohlédnete
ruku, zarudlé místo v dlani vám prozradí, kde je skutečně umístěn a působí
na rukojeti vrchlík kulovité opěry středu dlaně. Přesuňte vrchlík nahoru,
dolů, dopředu nebo dozadu, podle potřeby tak, aby se začervenalé místo dostalo
do nejhlubší části dlaně. Kulovitý výstupek na rukojeti je důležitým místem,
které by mělo být otlačeno ve vaší dlani pokaždé přesně ve stejném místě. Pokud
při uchopení rukojeti umístíte kulovitý výstupek pokaždé do nejhlubší části
dlaně, dosáhnete tak konstantního a tužšího držení. Pokud nechcete, aby
kulovitý výstupek vyčníval více, než by bylo nutné, musíte se řídit podmínkou,
kterou jsme zmínili již na samém počátku, že tlak na rukojeť musíte vyvíjet
zepředu dozadu. Pokud tomu tak nebude, bude potřebné upravit velikost či polohu
kulovité opěry. Nezapomeňte, že příliš velká opěra bude mít stejný efekt jako
od rukojeti odkloněný a rukojeti nedotýkající se palec, tj. rány vpravo nebo
vlevo.
7. Nastavení – usazení dlaně
Každý z nás má čáru na dlani vedoucí
z nejhlubší části dlaně k zápěstí. Abyste v tomto místě rukojeť
přizpůsobili tvaru ruky, jednoduše tento prostor vyplňte do tvaru, který
odpovídá tvaru a rozměrům přirozeně sevřené volné ruky. Při vytváření tohoto
tvaru je potřebné zamezit vzniku míst bez dotyku podél vzniklé hrany vedoucí od
kulovité opěry středu dlaně k zadní části rukojeti. Dobrým vodítkem pro
vás může být pocit prázdna v určitém místě, pak určitě v daném místě
bude prázdná kapsa, tj. místo bez dotyku. V případě, že v daném místě
nepociťujete prázdnou kapsu nebo nevnímáte ztrátu kontaktu s povrchem
rukojeti, pak kapsa prostě neexistuje. Prázdný prostor se téměř vždy vytváří
v místě přechodu opěry spodní malíkové hrany dlaně do rukojeti. Tento
prázdný prostor v přechodu může být v případě nestavitelné, nepohyblivé
opěry malíkové hrany dlaně vyplněn také.
8. Vytvořte hřebenovou linii mezi dlaní a prsty
Tento hřebem leží v místě, kde se
prsty spojují s dlaní. Tento hřeben a kulovitá opěra středu dlaně jsou dvěma
nejdůležitějšími ukazateli toho, jest-li máte na rukojeti dobře a stále stejně
usazenou ruku. Tento hřeben by měl vyčnívat tak, abyste ho vnímali a
cítili, ale ne příliš, protože pak by mohl způsobovat stranové odchylky zásahů
vlevo a vpravo. Tento hřeben by měl procházet po celé délce od ukazováčku přes
prostředník až po opěru hrany dlaně. Zvětšit vyčnívání hřebene (nejen
přidáváním dalšího materiálu) je možné
také jeho úběrem v místě mezi hřebenem a kulovitou opěrou středu dlaně,
podél celého hřebenu vytvořit rýhu. Každý z nás má určitý objem masa na
celé ploše dlaně, v tomto případě mezi linií přechodu prstů do dlaně a
linií probíhající napříč dlaní z prostoru mezi palcem a ukazovákem směrem
k malíku. Tento objem masa se musí být vytlačován, když svíráte dlaň
v pěst, a potřebuje prostor, aby se vešel mezi kulovitou opěrou dlaně a
rýhou přechodu dlaně do prstů. Pro tlustší ruku tento prostor musí být hlubší.
Měl by být udržen dotyk po celé ploše podél celého hřebenu směrem od shora dolů
(od ukazováku až po malík).
9. Usazení prstů
Existují dva poněkud rozdílné názory týkající se drážek pro
prsty. Tyto dva názory se soustřeďují kolem počtu drážek. První doporučuje mít
pro každý prst samostatnou drážku a v místech ohybů svislé oddělovací
výstupky mezi články mezi prsty oddělovací výstupky. Tyto oddělovací výstupky
by měly být mnohem méně vystouplé, než hřeben vystupující mezi dlaní a prsty.
To vám umožní přesnější úchop, protože snadno ucítíte, když prst nebude na
oddělovacím výstupku, a snadněji dosáhnete stále stejného uchopení rukojeti.
Druhý názor prosazuje žádné výstupky mezi prsty, pouze vytvoření vhodně
zakřivené plochy, která zajistí správná umístění všech článků prstů na přední
části rukojeti. Toto řešení bývá vhodnější pro ruku, která bobtná a hodně se smršťuje. Pokud bude vaše ruka
významně měnila svůj objem, budou velmi pravděpodobně vaše prsty na výstupcích
sedět pokaždé jinak. Druhý názor podporující provedení rukojeti bez výstupků
v přední části,pod prsty, to eliminuje. Žádné výstupky u tohoto provedení
prostě neexistují. Oba názory i provedení se vyskytují a prosazují přibližně
stejně často a mají svoje specifické výhody. Když přizpůsobujete rukojeť pod
prsty, je hlavní a nejdůležitější věcí, kterou musíte dosáhnout a řádně
vyzkoušet, to, aby se střední články prostředníku a prsteníku opíraly přímo o
lučík spouště a byly v poloze kolmé na osu hlavně. To vám dá velmi
důležitou jistotu, že při držení rukojeti pistole budete působit tlakem prstů
přímo dozadu a vtlačovat rukojeť rovnou do dlaně. U malíku lze jen velmi
obtížně dosáhnout přizpůsobení tímto způsobem.Ve snaze o správné umístění
malíčku budete muset odebrat značné množství materiálu, čímž pravděpodobně
uděláte do rukojeti díru nebo budete muset zbrousit povrch šachty zásobníku.
Když budou střední články prostředníku a prsteníku ustaveny ve správné poloze,
teprve pak mohou být zhotoveny opěry mezi prsty. Snadno si lze pomoci
vyznačením jejich správné polohy tužkou mezi prsty. Není až tak důležité, aby
prsty měly opěry. Jest-li prostory mezi prsty chcete vyplnit, aby držení bylo
pohodlnější. Když se vám to podaří bude to jen dobře. Ujistěte se však, že jste
ponechali dostatek volného prostoru pro expanzi a kontrakci vašich prstů.
V oblasti prstů může docházet až ke 3x větší expanzi než v oblasti
dlaně a proto je obvykle potřeba více volného prostoru v prstech. Poslední
etapou usazovaní prstů v rukojeti by mělo být vytvoření opěry nad
prostředníkem, dostatečně široké opěry, aby pohodlně nesla váhu pistole. Když
držíte pistoli, hlaveň je stlačována dolů a nejvíce tohoto tlaku musí
přenášet prostředník a to až
v zadní části opěry. Nezhotovujte opěru nad prostředníkem také příliš
silnou, protože by to mohlo ovlivňovat a nadměrně roztahovat mezeru mezi
prostředníkem a ukazovákem.
10. Umístění - poloha spouště
Když je zbytek rukojeti přizpůsoben, je pak potřeba usadit
správně spoušťový prst. Obvykle je to poslední větší zásah do rukojeti. Plocha
pod spoušťovým prstem by měla být volná a musí dovolovat volný pohyb spouště.
Jestliže by se spoušťový prst smýká o nebo tlačí na dřevo rukojeti během
spouštění, může to vyvolat rozhýbání pistole během provádění výstřelu. Tomu
je nutné za všech okolností zabránit. Poloha posledního článku na ukazováku by
měla být taková, aby umožňovala stlačování spouště přímo dozadu. To může
vyvolat také potřebu upravit polohu a tvar spoušťového jazýčku. Cílem je,
aby poslední článek ukazováku na spoušti byl kolmý na osu hlavně. Tím bude
zajištěno, že pohyb spoušťového prstu vyvolá tlak na spoušť a tento tlak bude
působit rovně dozadu, do hledí.
Poté,
co jste provedli výše uvedené kroky, jeden za druhým, měla by vám rukojeť sedět
mnohem lépe. Tyto kroky ovlivňují správnou polohu ruky na rukojeti od malíkové
hrany dlaně až po místo dotyku ukazováku na spoušti a mělo by být respektováno
uvedené pořadí kroků. Nikdy nezačínejte další krok, aniž by byl předchozí krok
dokončen. Když bude všechno na rukojeti hotové, vložte ruku do rukojeti a
rukojeť sevřete. Po takovémto sevření by vaše ruka měla rovnoměrně narůžovělou
barvu. Pokud vidíte jakékoliv bílé skvrny na rukou, to jsou místa, kde
rukojeť příliš tlačí. Těchto místech by měl být materiál ještě ubrán, aby
se odstranila vyčnívající tlačící místa
a vyloučila tak nadměrná únava při svírání ruky.
Existuje
mnoho názorů na to, co je důležité při tvorbě rukojeti. Jakmile dokončíte svojí
rukojeť, je nanejvýš důležité před provedením dalších úprav či změn
s upravenou rukojetí po několik měsíců střílet a zkoušet ji. Na poprvé
můžete mít u čerstvě upravené rukojeti divný pocit, protože bude pravděpodobně
odlišná od té předchozí, na kterou jste byli doposud zvyklí. Dopřejte tomu čas
a uvidíte, zda je rukojeť skutečně nevhodná, nepohodlná nebo zda si na ni
dokážete zvyknout. Poté, co se rukojeť výše uvedeným způsobem přizpůsobí a sedne
v ruce, nebude existovat žádný důvod, aby se musela znovu přizpůsobovat a může
zůstat beze změn po mnoho let, ne-li po celý život. Zapamatujte si to a
nepoužívejte úpravu rukojeti jako berličku. Úpravu rukojeti či její
přizpůsobení proveďte co možná nejlepším způsobem a pak se vraťte ke
zdokonalování míření a spouštění. To je ta pravá a nejdůležitější myšlenka,
která by vám měla vyplynout z výše uvedeného. S výše uvedeným
přístupem a postupem lze dosáhnout dobrého přizpůsobení u libovolné rukojeti.
Udělejte si čas, buďte trpěliví a pamatujte, že to může nějakou chvíli trvat,
než si správně přizpůsobíte rukojeť, zejména, jest-li se o to bude snažit
poprvé.